Referát-RUSKO

8. ledna 2011 v 19:13 | Tereza Bass |  ZSV

Rozdělení moci

Rusko se dle určení může členit na
83 federálních subjektů
různých druhů, na
7 federálních okruhů
či na
12 ekonomických rajónů.
Federální subjekty v současnosti dělí Ruskou federaci na 21
republik, 46
oblastí, 9
krajů, 4 autonomní okruhy, 1
autonomní oblast a dále na 2
federální města.
Největší pravomoci v Rusku má prezident, systém je, ale považován za něco mezi prezidentským a poloprezidentským, poněvadž prezident není hlavou exekutivy, avšak fungování vlády není primárně závislé na parlamentní většině.
Ruský parlament se skládá z 2 komor. Větší roli v rámci Federálního shromáždění hraje tzv. Státní duma. Je tvořená 450 poslanci, kteří jsou voleni na 4 roky.
Druhou komorou Federálního shromáždění je Rada federace. Má 178 členů, z každého z 89 regionu jsou navrženi 2 členové. Volební období je čtyřleté.
Postavení ruské vlády je spíše nevýrazné. V politické praxi vláda vzhledem k silnému prezidentovi řeší především otázky ekonomického charakteru.
Další složkou je Ústavní soud, který však má nízkou účinnost.



Volební systém


Samotné volby a celý volební proces řídí Ústřední volební komise. Ta se skládá z 15 členů.

·        Datum voleb určuje prezident.
1.    smíšený volební systém formování Státní dumy:

1.KOMORA
Státní Duma Federálního shromáždění Ruské federace

·        dolní komora parlamentu Ruské federace
                (u nás poslanecká sněmovna)
·        Minimální věk poslance je 21 let
·        Polovina poslanců je volena většinovým volebním systémem v jednomandátových volebních okrscích. Ke zvolení kandidáta stačí prostá většina odevzdaných hlasů.
·        Druhá polovina poslanců je volena systémem poměrného zastoupení. Je vytvořen jeden celofederální volební obvod, v němž mohou kandidovat volební strany a hnutí. Volební práh pro vstup do komory je po volební reformě stanoven na 5%.

2.KOMORA

Rada federace


·        Z každého z 89 regionu jsou navrženi 2 členové, kteří jsou voleni na 4 roky
·        Volby jsou platné, pokud volilo 25% oprávněných voličů
·        V Rusku je velká úspěšnost nezávislých kandidátů


2.    Volba prezidenta:
·                                                                                                                                                                      Kandidát na funkci ruského prezidenta:
- musí být starší 35 let                                           - žít na území Ruské federace   nejméně deset let.
·          Funkční období 4 roky
·          Kandidát může být zvolen jen dvakrát za sebou
·        Kandidáta může navrhnout volební strana, volební blok nebo minimálně 100 osob s aktivním volebním právem.
·        Voleb se musí účastnit 50% oprávněných voličů
·        PŘÍMÁ VOLBA - mandát přímo od voličů
·        Vítěz musí získat nadpoloviční většinu.


Na volby dohlíží pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, jejímž členem je například i Česká republika.

Parlament

Ruský parlament se skládá ze 2 komor. Větší roli v rámci Federálního shromáždění hraje tzv. Státní duma.
Státní duma
Mezi kompetence Dumy patří: podání návrhu na zproštění prezidenta funkce, poskytování souhlasu prezidentovi ke jmenování předsedy vlády, otázka vyjádření důvěry vládě, jmenování předsedy Centrální banky.


Rada federace
Mezi její kompetence patří ochrana regionů, stanovení voleb prezidenta, vyhlášení parlamentních voleb, jmenování soudců Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, generálního prokurátora, souhlas k zákonům přijatých Dumou atd.
Zákonodárnou iniciativou disponuje prezident, členové Rady federace, poslanci Dumy, vláda, zákonodárné sbory subjektů federace, Ústavní soud, Nejvyšší soud a Nejvyšší arbitrážní soud. Federální zákony musí Duma přijmout nadpoloviční většinou, ústavní zákony 2/3 většinou všech poslanců. Rada federace přijímá zákony nadpoloviční většinou všech členů komory. Při vrácení zákona do Dumy je pro znovuprosazení zákona zapotřebí 2/3 většina všech poslanců.
Kdo koho rozpouští a odvolává

Státní duma může vyslovit nedůvěru vládě. Vysloví-li prezident nesouhlas s nedůvěrou, zůstává vláda v úřadě, jinak prezident má právo vládu odvolat. Mají-li Státní duma a prezident na vládu rozdílný názor, pak Státní duma musí do tří měsíců vyslovit nedůvěru vládě podruhé, aby prezident již byl povinen vyhovět a vládu odvolat. Prezident může odvolanou vládu pověřit výkonem funkcí do okamžiku vytvoření vlády nové. Předseda vlády může požádat Státní dumu o vyslovení důvěry. Není-li důvěra vyslovena, prezident zváží odvolání vlády, nebo rozpustí Státní dumu a vyhlásí nové volby.
Prezident je osoba, která má z Ústavy garantovánu imunitu a jeho odvolání z funkce je možné pouze složitým procesem, na jehož začátku je nutné obvinění z velezrady či jiného vážného trestného činu, které podá Státní duma Radě federace. K obvinění je nutný posudek Nejvyššího i Ústavního soudu v tom směru, zda jednání prezidenta bylo shledáno v rozporu s Ústavou.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 patek philippe fake watches patek philippe fake watches | E-mail | Web | 15. ledna 2013 v 10:32 | Reagovat

Now-a-days the people have been very much focused about their health and therefore the use of P90x has increased by heaps and bounds.
http://www.palewatches.com

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama